Zajisté znáte ten pocit, kdy máte chuť se vypravit do země, jež sice není turistiky tolik vyhledávaná, ale která v sobě skýtá množství přírodních a architektonických krás.

Přesně tuto touhu jsem měl v dubnu předminulého roku, a tak jsem začal brouzdat po internetu a hledat svojí cílovou destinaci a po krátké chvíli jsem našel zalíbení v Albánii, konkrétně v jejím hlavním městě – Tiraně, kam jsem se hned týden poté vypravil na jednodenní výlet.

Albánie Tirana

Prvotní šok však přišel ještě před tím, než jsem se vůbec do Tirany vypravil, neboť jsem si ne zrovna dobře ověřil některá fakta o tomto městě a až den před odletem jsem zjistil, že jeho rozloha je jen něco kolem 42 km čtverečních, což odpovídá velikosti Vysokého Mýta či Vlašimi, a tak jsem dostal lehký strach, který zpětně hodnotím jako zcela neopodstatněný, z toho, že toho nebude v Tiraně mnoho k vidění.

Láska na první pohled

I když mojí vášní je autoturistika, tak do Tirany jsem se musel vypravil letecky, protože v té době bylo mé auto v nepojízdném stavu. Navíc vzhledem k zjištěné rozloze tohoto albánského města jsem uvážil, že se obejdu i bez půjčení auta na místě.

Po ranním příletu na místní, vskutku až komorní letiště, jež je vzdálené přibližně 10 kilometrů od Tirany jsem okamžitě nasedl do autobusu, který mě dopravil téměř až k hotelu, kde jsem si jen odložil své věci a hned se vydal objevovat krásy albánského hlavního města.

Tirana Albánie 2

To se pro mě okamžitě stalo láskou na první pohled, neboť mi splnilo přesně to, co jsem od něj očekával a sice to, že bylo zcela odlišné od ostatních měst, která jsem měl do té doby možnost navštívit.

První, co zaujalo mé vizuální vjemy, byla architektonická rozmanitost, jež mě uchvátila již po pár metrech chůze v docela rušných ulicích tohoto města.

Tirana je směsicí všech architektonických stylů a člověk až občas žasne, v pozitivním i negativním slova smyslu, na jakou stavbu narazil, k vidění jsou tu budovy luxusního vzezření připomínající paláce z blízkého východu, ale i polorozpadlé stavby působící téměř až nádechem chudinských slamů někde z předměstí Ria de Janeira.

Ovšem tím, co mě fascinovalo a okouzlilo nejvíce byl pohled na okolní horské masivy, které obklopují dobrou polovinu celého města. Nejvyšším z nich je Dajtit, tyčící se do obdivuhodné výšky 1611 metrů nad mořem, což je vzhledem k nadmořské výšce Tirany – 90 m vskutku značný rozdíl.

Pro lepší dokreslení toho, jaká fascinující podívaná se mi naskýtala, je zde fakt, že převýšení by to bylo přibližně totožné, jako v případě, kdyby se hned vedle Prahy nacházela Sněžka!

V Tiraně lze narazit i na pyramidu

Mé prvotní kroky vedly na Skanderbegovo náměstí, jež se dá považovat za úplné centrum města, a které mě překvapilo svou rozlehlostí. Jednou z dominant Skanderbegova náměstí, pokud to lze takto vůbec označit, neboť celý prostor náměstí působí až děsivě prázdným dojmem, je Edhem Beyova mešita. Mešit je mimo jiné po městě k vidění opravdu nespočet, zapříčiněno je to skutečností, že 60 % Albánců je muslimského vyznání.

Po obědové pauze, na kterou jsem zavítal do nedaleké restaurace a v níž jsem poprvé ochutnal albánské národní jídlo – Tavë kosi, jsem se vydal k dalšímu z mých cílů – pyramidě Envera Hodži, jenž byl vůdcem Albánie mezi lety 1944 až 1985 a jehož vláda je spojována s přísnou diktaturou pod záštitou komunistického režimu. Tato pyramida z betonu a skla je dnes již pouhou polorozpadlou vzpomínkou na tento režim. Stav pyramidy je vskutku žalostný, nicméně to dodává tomuto místu jedinečnou atmosféru, kterou sice není žádnými slovy ani fotografiemi možná přenést, ale jež vás zajisté pohltí, když se na tomto místě ocitnete.

Tirana Albánie 3

Hned vedle pyramidy se pak nachází Zvon míru, jenž byl ulit, ze zbraní a nábojů, po skončení krvavých nepokojů v roce 1997, které byly vyvolány krachem albánské ekonomiky po nástupu kapitalismu. Bohužel o tomto faktu jsem se dozvěděl až po příletu do ČR, a tak jsem si plně nestihl užít ironii toho, že hned vedle sebe stojí památky připomínající hrůzy komunismu a kapitalismu.

Zbytek dne jsem pak strávil procházením se po městě, objevováním zajímavých míst a prachobyčejným kocháním se krásami okolí. Z objevů, které jsem během tohoto učinil, stojí rozhodně za zmínku, že mezi oblíbenou kratochvíli místních obyvatel patří graffiti, kterým je Tirana prošpikovaná téměř skrz naskrz.

Co mě však během procházky zaujalo nejvíce a skvěle vystihuje to, jaké je Tirana zvláštní, ale zároveň krásné město, byl úžasně vypadající krátký kamenný most (Ura e Tabakëve) z 18.století, nacházející se v blízkosti samotného centra, stojící v obklopení vcelku ohyzdných moderních budov a paneláků.

Po skončení vycházky jsem se přesunul zpátky na hotel, kde jsem strávil noc a po výborné snídani jsem se vydal opět na letiště a zamířil si to zpět do své rodné vlasti.

26 hodin, které ve mě zanechaly spoustu dojmů

Návštěvu Tirany mohu jednoznačně doporučit zejména lidem, kteří touží po dobrodružství a nevšedních zážitcích.

Naopak pokud cestujete za skvostnými památkami typu Eiffelova věž či Big Ben, tak albánské hlavní město asi není nic pro vás, protože na nic takového v Tiraně nenarazíte.

Nicméně i přes to, že Tirana není rájem velkolepých památek, tak jako celek mě prostě bavila, měla své osobní a nezaměnitelné kouzlo, a dokonce je jedním z mála míst, kam bych se vydal i po druhé!

Především ta zvláštní, ale zároveň přitažlivá rozpolcenost města, kdy na jedné straně ulice lze spatřit domy hrající všemi barvami, a naopak na druhé straně nudné zdevastované šedivé stavby, je něčím, s čím jsem se na žádné ze svých cest doposud nesetkal a co dělá z Tirany natolik jedinečné a okouzlující místo.

Booking Tirana

Levné ubytování v Tiraně

Sdílejte článek s přáteli
  •  
  •  
  •