V letadle už to známe, ale nikdy nevíte, jaký prima spolucestující si sedne vedle vás nebo před vás. Letadlo bylo cca z 10 procent prázdné, takže bylo možné si přesednout k okénku. My jsme 4 takže vždy sedíme vedle sebe, sedačky jsou po 3 vedle sebe, takže já jsem přes uličku.
Před odletem na Kefalonii zůstaly 3 volná místa před mojí rodinkou, tak jsem si přesedl, to jsem ale neměl dělat. V řadě před seděla povedená rodina. Otec hned po usednutí vyndal pívo, tlustý synek v pokročilém pubertálním věku se začal cpát a přede mnou seděla jejich matka.
Tak nějak jsem očekával, co se bude dít.
Jakmile letadlo vzlétlo a bylo možné si odepnout bezpečnostní pás, paní si sklopila sedačku na „moje koleno“.
Říkám slušně paní, že mi to vadí a ona na to, že už je povoleno sedačky sklopit a že si chce udělat pohodlí a ať si přesednu. Chápete to?
Letíte na dovolenou a už v letadle vás „nasere“ s prominutím taková bába. Nakonec vedle ní byly také pak volná místa, neboť její chlapi si také přesedli, aby viděli z okénka, paní celou dobu spala, takže nechápu proč si musela sklopit sedačku na moje dlouhé nohy, když na místě vedle ní nikdo neseděl a i vedle mě byla 2 místa volná.
No co člověk nadělá, nakonec jsme byli rádi, že jsme s nimi nebyli ve stejném hotelu, bohužel bezohlednost není jen vlastnost Čechů, ale i Bulhaři jsou na tom podobně…
