Dopolední výlet z Šanghaje nás zavede do nejstaršího vodního města v Číně Zhouzhuang, zařazení do prohlídkového okruhu si prý vynutili sami průvodci.
Čína Zhouzhuang – water town
Při čekání na bus si fotím zahradníka hotelu, stříhá živý plot, fotka při stříhání trávníku se mi, bohužel, nepovedla. Všichni jsme trochu unaveni z včerejší jízdy rychlovlakem, většinu z pěti hodin jízdy jsme neseděli, ale postávali na chodbičce a hledali nejlepší záběry pro fotky a videa. Autobus vyjíždí s 15 min. zpožděním, jedeme opačným směrem než včera, vidíme hasiče jedoucí k požáru i kouř z tohoto požáru, míjíme nádraží, letiště a jsme na dálnici. Po 1,5 hodině jízdy a několika platbách mýtného vjíždíme do městečka se 14 kamennými mosty, nejstarší je Most míru a štěstí z roku 1355, nejznámější je dvojitý most, jsou to vlastně dva mosty kolmo na sebe s názvy Věčný mír a Ctnost. Je to nejfotografovanější objekt z celého městečka, dostal se i na známku s tematikou OSN, historická část městečka je od roku 1998 zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO.
Město bylo založeno před 900 lety, celé bylo vybudováno podél řeky, skoro každá rodina disponuje vlastním přístavem. Městečko přiléhá těsně k Jižnímu jezeru, v zahradě Jižního jezera v rozsáhlém areálu kláštera Quanfu (Čchüan-fu) – kláštera Dokonalého štěstí stojí 5 m vysoká bronzová socha Buddhy, hlídají ho dva obři, květiny okolo nejsou živé ale umělé. Viděli jsme tři bůžky – dlouhého života, štěstí a úřednické kariéry, další bůžky, spoustu krámků se suvenýry, sladkostmi, rybami, některé s kolenem, což je vařené a dušené vepřové koleno ve sladké hnědé omáčce, koleno má historický důvod (jaký jsem si nezapsal a ani nevygoogloval). Fotka 31 z WC vtipně doporučuje pánům udělat malý krok vpřed a připomíná větu prvního člověka na Měsíci Neila Armstronga z 21.7.1969 – „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“.
Projeďte se lodí po kanálech
Nejzajímavější byla projížďka na gondole po krásných kanálech za 100 yuanů/loď, odkládám tašku, bundu, čepici a všichni se fotíme. Při nákupu perly pomáhám naší nejstarší účastnici smlouvat, ze 60 yuanů slevili na 5 dolarů = 30 yuanů, museli jsme 2x odcházet, aby byl obchod uzavřen. U deštníků slevil ze 70 na 55, obchod nebyl uzavřen, někdo si nechal vyrýt své jméno k čínskému znaku svého roku narození.
Vracíme se krajinou jako je na českém venkově, řidič je kliďas, při předjíždění netroubí jako někteří, provoz na dálnici se zahušťuje, rychlost klesá a u letiště pozorujeme přistávající letadla. Po posledním zaplacení mýta při sjíždění z mnoha do tří pruhů chceme pokračovat v přímém směru, ale málem do nás narazí dodávka, která projela snad od nejvzdálenějšího mýta vlevo přes všechny pruhy a nyní chce odbočit doprava. Náš řidič neuhnul a dodávka zabrzdila 10 cm od našeho levého boku, neobešlo se to bez silné zvukové signalizace řady řidičů, v Šanghaji jedeme kolem budovy se znakem automobilek Škoda a VW.
1. díl cestopisu – Z Čech až na Velkou čínskou zeď
2. díl cestopisu – Peking – Hrobky císařské dynastie Ming
3. díl cestopisu – Peking – Letní palác
4. díl cestopisu – Olympijský Peking
5. díl cestopisu – Pekingská kachna
6. díl cestopisu – Zakázané město
7. díl cestopisu – Rikšou po hutongu v Pekingu
8. díl cestopisu – Chrám nebes v Pekingu
9. díl cestopisu – Peking – Náměstí Nebeského klidu
10. díl cestopisu – Pěšky po Pekingu
11. díl cestopisu – Doprava v Číně
12. díl cestopisu – Co nám chtěli prodat
13. díl cestopisu – Rychlovlakem po Číně
14. díl cestopisu – Zahrada Yu Yuan v Šanghaji
15. díl cestopisu – Vodní město Zhouzhuang
16. díl cestopisu – Pěšky po Šanghaji
17. díl cestopisu – Čína v noci
18. díl cestopisu – Rychlovlak Maglev v Číně
19. díl cestopisu – Uletělo nám letadlo