Tento článek bude o mém krátkém výletu do Kodaně, kde jsem byl uplynulý víkend.
Touha cestovat
Amerika ve mě rozdmýchala touhu po cestování, kterou jsem pořád odkládal kvůli penězům a času, znáte to, na tyhle 2 věci se dá vymlouvat do nekonečna a nakonec uteče pár let a vy si uvědomíte, že jste pořád jen zavřeni v Praze. Kdo by z toho nebyl otrávenej.
A tak, když jsem na Facebooku viděl, jak kamarádka prodává voucher na zpáteční cestu autobusem do různých zemí po Evropě, neváhal jsem. Mohl jsem ho použít třeba na Oslo nebo Curych, což jsou města, do kterých bych se určitě také rád podíval, ale nakonec vyhrála Kodaň. Musel jsem vidět to město, kde žijí nejšťastnější lidé na světě. :)
Do Kodaně jsem jel úmyslně sám. Pokud jste nikdy nebyli sami v kině, tak neznáte ten spirituální pocit, užívat si kulturní zážitek bez okolního šumu. Ale možná si to užijí jen introverti. :) Já už jel sám do UK a i v rámci USA byly chvíle, kdy jsem byl na cestě úplně sám bez parťáka. Takže jsem věděl jaké to bude i teď. No je to svým způsobem hrozně super, ale cestování s kamarády je samozřejmě lepší. :)
Cesta
Cesta autobusem z Prahy do Kodaně trvá cca 12,5 hodiny, což je asi jako letadlem z Houstonu do Istanbulu. Bude to znít zvláštně, ale cesta tam byla to nejlepší na celém výletu. Ten pocit svobody, uvolnění a těšení se je hrozně super. Jel jsem Student agency, takže celou cestu příjemná obsluha a možnost koukat se na jejich filmy, přečíst si zdarma Marketing sales media a Forbes. Moc se mi nechtělo spát, tak jsem zkouknul film Divoši od Olivera Stona. Shodou okolností jsem pak v Kodani šel do kina na Snowden od stejného režiséra. (film má u nás premiéru až 10. listopadu a moc doporučuji zajít)
Po cestě jsem byl prvně na trajektu. Z horní paluby se v noci podívat do toho černočerného moře bylo pěkně děsivý, kdyby mě někdo strčil tak nejen že během chvilky umrznu, ale v té tmě by mě určitě už nikdy nikdo nenašel. Bohužel žádná fotka ani video tu krásně děsivou tmu nemůže vyobrazit.
Určitě bych neměl opomenout to, že vedle mě seděl suprovej Slovák, který už druhým měsícem studuje na vysoké škole v Dánsku. Celý školství si tam hrozně chválil a doporučoval. Tj. další výhoda, že jsem jel sám, kdybych seděl s kámošem, tak se s nikým novým neseznámím. :)
16 hodin v Kodani
Bus přijel v 7 ráno a domů mi jel v 11 večer, to znamená 16 hodin na to projít si celé město. Tak jsem se do toho hned pustil. Poprvé jsem otestoval offline mapy od Googlu a hlavně mobilního průvodce po Kodani. Toho průvodce moc doporučuju, funguje offline a můžete si vybrat různé trasy, aby vám neuniklo žádné zajímavé místo. Kde jsem všude byl ani nebudu jmenovat, ale bylo to skoro všude. :)
Zpočátku jsem byl hrozně opatrnej, abych našel cestu zpátky na autobus. Ale vzápětí jsem zjistil, že centrum Kodaně je poměrně malé. Všechno otevíralo až v 11, takže jsem se procházel ulicemi, kde byly otevřeny jen fast foody. Btw. Místní mekáč vedle snídaní nabízel i normální chesseburgery a big macy. Věc, kterou musím ocenit. :) Pak jsem potkal Dunkin’ Donuts, který jsem myslel, že je jen v USA. Pro porovnání donut v USA stál v přepočtu cca 20 korun, v Kodani v přepočtu 65 korun. Dánové jsou známí tím, že mají spotřební daň na sladkosti, takže mi najednou došlo, proč si ve free tax zoně na trajektu děti nakupovaly sladkosti ve velkém.
Po 5 hodinách
Po 5 hodinách neustálýho chození už mě docela dost bolely nohy a začaly se projevovat první známky zimy. Po celý den bylo 6 stupňů nad nulou a mírně pršelo. Taky jsem stihnul projít všechny důležitý místa. Zbývalo 11 hodin a řešil jsem otázku co teď. Zima byla i na nádraží, protože tam byl klasickej open space. Opravdu bych v tomhle městě nechtěl být bezdomovec (a potkal jsem jich spoustu, skoro jak u nás na hlaváku).
Chtěl jsem navštívit místní galerii a knihovnu. Knihovna byla zavřená a na galerii už mě bolely nohy. : No začínal jsem cejtit, jak mě pomalu přemáhá zima a hledal jsem nějaký teplý místo. Nic jinýho než kavárny a restaurace jsem neobjevil, jen další zavřenou knihovnu. Tak jsem si dal nějaký místní super drahý dobroty. :)
Dánské kino
Po nějakých 10 hodinách už jsem dospěl do fáze, že jsem opravdu jen potřeboval zabít čas. Bohužel jsem stále neobjevil žádné teplé místo, ale náhodou jsem šel kolem kina, a tak jsem šel na film, jak jsem psal na začátku tohoto článku. Ke článku české vs. americké kino, mohu přidat ještě kino dánské. Tohle mělo podobně jako v USA pouze 6 řad s obrovským prostorem pro nohy. Vstupenky prodával automat u vchodu a na baru si člověk koupil jen občerstvení. Vstupenka stála cca 320 korun a velká Coca Cola nějak kolem 120. Ta země je opravdu drahá na naše poměry.
Závěr
Co mohu doporučit, tak určitě nepodcenit oblečení. Vyrazit ve stejném co nosím v Praze, když přecházím z bytu do metra a z metra do práce, není asi úplně to ideální na celodenní chůzi. 16 hodin je opravdu hodně a nejspíš by bylo lepší si zaplatit noc v hotelu a jet domů až další den. Kdyby existoval bližší spoj třeba po 8 hodinách bylo by to optimální.
Na konci jsem byl prochladlej a vyčerpanej. V autobuse jsem spal jako mimino. A jako bonus se mi úplně roztrhly kalhoty mezi nohama, takže když byla zastávka na pumpě nebo když jsem pak dojel do Prahy, tak jsem měl v té zimě kabát kolem pasu, aby mi nebyl vidět zadek. :)
Ať už se může zdát že píšu články ve skrze negativní, tak vězte, že tyhle zážitky jsou mnohem lepší než bejt doma v teple u počítače a Kodaň je krásné město, které musíte minimálně jednou navštívit!
Bonus: Zboží z Dánska
Je známé, že v Dánsku mají oproti nám kvalitní výrobky. Pokud si chcete nějaké objednat, tak doporučuji dánský obchod TrendHim, který je kompletně v češtině a posílá do ČR za velmi levné poštovné.
Související:
Výlet do Billundu v Dánsku, kde je i známý Legoland