Loňský rok jsem pracovně strávila měsíc ve městě Cork v Irsku. Mimo pracovní dobu jsem měla volný čas, který jsem využila pro cestování po tamní oblasti. Takové krásné prostředí jsem nikdy neviděla – příroda, klid, úžasná atmosféra a k tomu milí obyvatelé a krásné zážitky.
Moherské útesy Irsko
Jeden víkendový den jsem se rozhodla využít služeb turistické kanceláře a společně s kamarádkou jsme se vydaly poznávat krásy jihozápadního Irska. Cesta začínala ráno okolo deváté hodiny, kdy jsme vyráželi směrem na západ. V průběhu cesty jsme zastavovali na místech, které byly něčím zajímavé včetně měst a vesniček.
Hlavním cílem ale byly Moherské útesy (Cliffs of Moher), kvůli kterým tam jeli téměř všichni.
Po příjezdu k útesům jsme z autobusu viděli velký přírodní areál s parkovištěm zaplněným auty a autobusy. Už jen ta rozlehlá zelená krajina s ležícími krávami bylo něco krásného. Zaparkovali jsme, stanovili jsme si čas odjezdu a vyrazili jsme do jedné z nejžádanějších oblastí celého Irska.
TIP na ubytování v Irsku.
Po chvilce chůze jsme se dostali do bodu, kdy jsme se museli rozhodnout, kterým směrem vyrazíme první. Na pravé straně byla v dáli vidět nějaká věž a na levé straně spíše zelená plocha. Lidí bylo na obou stranách spousty a tak jsme si řekli, že na věž se půjdeme podívat později. Vyšlapaná cestička podél útesů byla v bezpečné vzdálenosti od okraje, nicméně dalo se jít i blíže. Ale předpokládám, že ne každý má na to odvahu. Fotila jsem černobíle, barevně, pomocí filtrů, které mám ve foťáku a fotek vzniklo opravdu hodně – v sedě, ve stoje, v nějaké netypické pozici, s jedním útesem, s druhým i se všemi dohromady.
Podél útesů, které mají až 214 metrů nad mořem, jsme se posouvali stále dál a neustále se nám objevovaly nové úhly pohledů. Po asi hodině a čtvrt jsme si uvědomili, že bychom se pomalu mohly s kamarádkou vrátit zpátky, ať stihneme odjezd autobusu bez problému. Ani jsme si neuvědomily, jaký kus jsme ušly, nicméně to nádherné prostředí bylo tak okouzlující, že se nám nechtělo nazpět (ani stranu s věží jsme už nestihly). Počasí nám také vyšlo parádně, i přesto, že se u Atlantického oceánu a ještě v Irsku očekává především vítr a déšť.
Musím říct, že Moherské útesy patří mezi nejkrásnější místa, která jsem navštívila. Něco tak krásného, okouzlujícího, přírodního a prostě úžasného jsem nikdy dřív neviděla. Jediné co mi trošku vadilo, tak davy lidí, které se tam pohybovaly, občas byl problém vyfotit fotku bez lidí. Ale to už se u tak známého a vyhledávaného místa k cestování dá předpokládat.
A rada na závěr: udělejte si fotky, ale na chvíli si sedněte a nechejte se okouzlit samotnými útesy naživo a ne až z fotek!
