Na vlastní oči spatřit pramen jedné z nejznámějších a největších řek je zážitkem samo o sobě. Když navíc turistická cesta vede chráněnými a přírodně zajímavými oblastmi Národního parku Šumava, jde o výlet, kterému nechybí snad vůbec nic. Samotná turistická trasa se začátkem v městečku Kvilda měří přibližně 6 kilometrů. Můžete se také rozhodnout, jestli půjdete pěšky, nebo vyrazíte na kolech.
Turistická trasa Pramen Vltavy
Nejlepším výchozím bodem je Kvilda. Zde najdete hned několik půjčoven kol pro případ, že se vám nechce jít pěšky. Na okraji obce leží také několik placených parkovišť pro pohodlné zastavení autem. Zajíždí sem také několik autobusů z různých směrů. Samozřejmostí je pestrý výběr ubytování a několik restaurací, kde se můžete občerstvit. Ve městě najdete také informační středisko, poštu, obchod, pekárnu a muzeum.
Na začátku stezky směrem k pramenu Vltavy uvidíte výhled na okolní kulturní krajinu. Postupně se ponoříte do hustšího lesa se starými původními smrky, které plynule přechází v holiny zpustošené řáděním lýkožrouta smrkového.
Velkou výhodou je krásná asfaltová stezka po celé délce modře značené turistické trasy. Výlet je tak vhodný pro pěší, rodiny s dětmi v kočárku i cyklisty. Celá cesta je do mírného stoupání, ale při pozorování okolní krajiny si toho ani nevšimnete.
TIP: Z Kvildy na Bučinu – zaniklou osadu, repliku železné opony i skvělou vyhlídku
Na první pohled zničený les nám ve skutečnosti ukazuje, jak funguje příroda. Tato drastická výměna velké části lesa, se kterou pomohl lýkožrout je totiž přirozeným jevem. Máme tak jedinečnou příležitost pozorovat postupnou obnovu a bujení nových mladých stromků. Paradoxně představuje tato krajina cenný domov pro mnoho vzácných druhů rostlin a zvířat, která neprosperují v hustém a zarostlém lese. S trochou štěstí tak můžete spatřit vzácného datlíka tříprstého, případně v dáli zahlédnout rysa ostrovida či tetřeva hlušce. Za pár let, až se na stejné místo vypravíte znovu, zůstanete v úžasu, jak jsou mladé stromky větší a postupně zaplňují prázdnotu po mrtvých jedincích, jejichž dřevo se stalo potravou pro hmyz.
Dřevěná socha u pramene Vltavy je od řezbáře Davida Fialy.