Kousek od Brna na dně Boskovické brázdy zdvihá se ze kuželový kopec nesoucí název Čebínka. Přiléhá k vesnici Čebín ze severovýchodu, odtud také nese název. Má bohatou geologickou i kulturně-technickou historii.
Čebínka
Několik stovek let se tu těžil a na úpatí kopce i zpracovával vápenec. V současnosti je lom nečinný, což dává prostor přirozeným přírodním procesům. Teplomilné druhy bylin i dřevin osidlují suťové svahy, klidná zákoutí i návětrné ostrohy.
Na vrchol ve výšce 429 m n. m. se lze dostat ze tří stran po značených turistických stezkách, žluté a zelené. Ve spodních částech jsou louky a ovocné sady, ve vyšších partiích je kopec zalesněný. Na severu je smrková monokultura, ze západu smíšené lesy s buky, borovicemi a jasany. Na jeho vrcholku stojí rozhledna, která převyšuje výškou okolní stromy, tudíž je výhodné na ni vystoupit, pokud chcete něco vidět. Komu se nechce lézt po ocelové konstrukci a upřednostňuje raději pevnou půdu pod nohama, ale přesto se chce rozhlédnout do krajiny, může se vydat na kraj starého vápencového lomu. Kopec je z východní poloviny odtěžen rozsáhlým mnohaetážovým kamenolomem, díky čemuž je tu výhled na 300 °. Na sever se pod vašima nohama rozkládají Malhostovice s Malhostovickou peckou, přírodní rezervací, kde na podkladu devonského vápence roste vzácná teplomilná květena. Vedle nich funguje firma na zpracování vápence. Ten si sem dováží z jiných lokalit, kde je ještě těžební aktivita v plném proudu.
Lom odhaluje kamennou kostru kopce. Bílé hrubozrnné vápencové valouny jsou spojeny červeným železitým tmelem. Občas je na řezu kopce vidět i černé kusy tmelu na uhelném základu. Díky tomu je i okolní zem červená nebo černá. Dolů z Čebínky jde sejít i beze značky serpentinami na východě. Ty jsou vytvořeny na výsypkách z lomů.
Pozor, dno lomu je sice nepoužívané, ale přístup sem je zakázán. Probíhá tu fáze revitalizace krajiny a všechny svahy nejsou zcela zpevněné.