Výlet z Nelahozevsi do Kralup nad Vltavou

Na dnešní výlet jsme vyšli od vlakové zastávky Nelahozeves – zámek, přes silnici stojí rodný dům Antonína Dvořáka, zde i v zámku jsme již byli. Obávali jsme se počasí, ale hlavní déšť byl v noci.

Po Vltavské cyklostezce dojdeme k Popílkovému mostu, my pamětníci vzpomínáme, že po něm kdysi jezdila auta i autobusy s vlekem. Dřevěný most postavený rodem Chotků odnesla povodeň v roce 1784.

Popílkový most

Nedaleké Miřejovické zdymadlo s vodní elektrárnou má pět Francisových turbín, na druhé straně kanoisté trénují mezi slalomovými brankami, dříve to byla vorová propusť.

Slalomová dráha na Labi

Podél Vltavy po modré značce vcházíme do Veltruského parku, místo bílých daňků vidíme jen bílé kozy. Zastavujeme se u Laudonova pavilonu v klasicistním slohu nad bývalým ramenem Vltavy, byl postaven na paměť rakouského generála Gideona Ernsta von Laudona, který se svým vojskem často tábořil v okolí, několikrát byl dokonce ubytován na Veltruském zámku.

Laudonův pavilon

Z cyklostezky uhýbáme vpravo na hospodářský dvůr, kde je výstava kočárů a restaurace „Kravín“ s bohatou nabídkou jídel i pití. Jsme téměř v polovině cesty, proto využíváme možnost občerstvení.

Alej

Do výstavy kočárů jen nakoukneme a již jsme u barokního Veltruského zámku, prochází rozsáhlou rekonstrukcí a nabízí jen prohlídkový okruh – Generál Laudon jede skrz Veltrusy.

Veltruský zámek

V Anglickém parku obdivujeme stoleté vysoké stromy včetně památného platanu javorolistého.

Anglický park

Těsně před východem z parku je „Íčko“ a cedule, že daňčí obora je veřejně přístupná, tak do ní vcházíme a napojujeme se opět na modrou značku. Cukrárna u zámku nikoho nezlákala. Zahrádkářskou kolonií se vracíme k Vltavě, vyhýbáme se kalužím a vidíme různá plemena psů. Z pravého břehu Vltavy máme pěkné výhledy na zámek v Nelahozevsi, ve stínu korun stromů vcházíme do předměstí Kralup nad Vltavou – části Lobeček, nezláká nás ani cukrárna U Draka.

Zámek u Nelahozevsi

Přes betonový most z roku 1926 míříme do restaurace U Kohouta, ve 13 hod. ještě nabízí za 100 Kč bohaté menu i s medovníkem, jak vypadá vynález Járy Cimrmana nevědí. Před nádražím stojí zajímavá lavička, ušli jsme 11 km.

Lavička

Po celou dobu se střídalo sluníčko s malými mráčky, prudký déšť jsme zažili až cestou domů ve vlaku.