Vlak z Klisury do Burgasu odjížděl ve tři hodiny a nám zbylo alespoň trochu času, abychom ve vesnických obchodech obnovili prořídlé zásoby. Večerní Burgas byl pro lidi, kteří minulý týden strávili v horách, naprosto úžasný.

Burgas Bulharsko

V rychlosti jsme prošli město, přístav a podívali se k moři. Avšak náš finální cíl byl ještě o něco dál. Linkový autobus nás zavezl do vesnice Primorje, odkud jsme, ze stejného důvodu jako na začátku cesty v Pirdopu, šli nějaký kus za vesnici. Na prvním vhodném místě jsme zastavili a sestoupili k moři. Byla jasná, teplá noc a nikomu se už nechtělo znovu vytahovat usušené stany, proto jsme přenocovali pod širákem. Byl to kouzelný zážitek. Po vší té námaze a problémech ležet na pláži s přáteli a jen poslouchat šumění moře. Jedině veliké množství hmyzu dokázalo trochu pokazit atmosféru.

Další den byl zasvěcený odpočinku a relaxaci. Někteří se koupali téměř od svítání i přes to, že bylo pod mrakem. Většina však vyrazila do vesnice, prozkoumat místní podniky. Po týdnu na salámu, paštice a ovesných kaších bylo místní jídlo skutečně luxusní. Pohoda trvala až do pozdního odpoledne, kdy odjížděl vlak do Kazanlaku. V tomto tzv. městě růží jsme byli hosty českých Salesiánů, kteří zde pracují s Romy z nedalekého ghetta. Dali nám jídlo, pití a nechali nás vysprchovat. Na víc scházel čas, jelikož uprostřed noci odjížděl vlak do Sofie. V Bulharské metropoli jsme měli, stejně jako potom v Bělehradu, o něco více času než minulý týden a tak jsme ho využili k prohlídce města. Všechny menší památky zastínil jeden z největších pravoslavných chrámu v Evropě, který jsme také navštívili. Dostali jsme se také na místní tržnici, nebo k sofijské mešitě.

Po dalších dvanácti hodinách ve vlaku jsme opět vystoupili v Bělehradě, naštěstí tentokrát už bez kulturního šoku. Prohlédnout jsme si šli pevnost nad městem a kulturní šok se okamžitě vrátil.

Noční pevnost nad Bělehradem

Před pevností se právě pořádal jakýsi hudební festival, ohlušující hudba, spousta lidí. Nejistě jsme se posunuli na první nádvoří. Dino park! Naše překvapení neskončilo ani na druhém nádvoří, které Srbové využívají jako sklad techniky, zabavené v minulých válkách nepříteli. Jedná se o velikou přehlídku děl, kulometů, tanků a dokonce několika lodí!

Zabavená technika nepřátel v pevnosti nad Bělehradem

Na posledním nádvoří je krásný park s hvězdárnou, který už zapadal do našeho chápání památek přeci jen víc. Plní nových dojmů z Bělehradu jsme nastoupili na vlak do Budapešti. Cesta proběhla v pořádku, a když jsme v Maďarsku rychle přestoupili, všichni se již těšili z této jedinečné výpravy domů. Vlak dojel zase do Břeclavi, podle plánu a odtud už se každý rozjel, kam potřeboval. Nicméně trvalo ještě dlouho, než vzpomínky na cestu ustoupili do pozadí.

Výprava na Balkán

Sdílejte článek s přáteli
  •  
  •  
  •