„Tatry jsou nádherné.“, „V Tatrách je božsky.“ Tyto a podobné věty jsem slýchavala poměrně často a v Tatrách jsem nikdy nebyla. S mým manželem máme velmi rádi hory, přírodu a turistiku. Rozhodli jsme se proto, že do Tater konečně i my vyrazíme.
Koncem září jsme se vydali směr Vysoké Tatry do Starého Smokovce. Cesta byla parádní, uteklo to rychle a žádné záseky nás nepotkaly. Navíc se místy ukazovaly opravdu krásné výhledy, takže to bylo i pohledově zajímavé už po cestě. Ubytování jsme měli v krásném rodinném penzionku, kterých bylo všude v okolí spousta. Osobně mám Slovensko a obyvatelé Slovenska velmi ráda. Když nás tedy při příjezdu opravdu vřele přivítali pan provozní se svou manželkou, byla jsem velmi mile naladěná celou atmosférou, kterou ve mne hory v pozadí, slovenština a vřelost vzbuzovaly.
Měli jsme v plánu několik výletů. Nejzajímavější pro mne byl výstup na Teryho chatu, takže se s Vámi podělím právě o něj.
Obsah článku
Téryho chata v Tatrách
Po velmi kvalitním spánku jsme odpočatí a sbalení vyrazili na cestu. Jeli jsme pozemní lanovkou na Hrebienok a vydali jsme se na cestu.
Cesta byla opravdu nádherná a velmi rozmanitá. Od klasické lesní cestičky, přes skoro lezení po kamenech, chvilku úzká, chvilku široká. Nádherné výhledy téměř celou cestu. Po cestě jsme míjeli Zamkovského Chatu, kam jsme se rozhodli zastavit až po cestě nazpátek. Pomalu jsme pokračovali dál. Hodně zajímavý zážitek, který jen tak nezapomeneme bylo, potkat lišku.
Když už jsme se blížili k úpatí posledního kopce, což samo o sobě bylo nádherné, protože shora stéká potůček a místy tvoří krásné vodopády. Koukáme na ty krásy, a zároveň pod nohy, protože to byl dost kamenitý terén a v tom před námi hlouček turistů fotí něco vpravo. Když jsme přišli blíže, nestačili jsme se divit.
Asi 15 metrů od cestičky seděl na kameni lišák a vyloženě pózoval. I my se samozřejmě s liškou vyfotili.
Jak jsme později zjistili u místních obyvatel, šlo vlastně o lišáka a lidí se nebál, protože už od malička byl zvyklý chodit k chatám v okolí a od lidí dostávat něco na zub. Bylo to milé zpestření naší cesty.
Po chvíli jsme nicméně pokračovali v naši cestě k Teryho chatě. Závěrečné stoupání bylo velmi náročné. Místy to byly spíše větší schody, takže bylo třeba být opatrný. Ve chvíli, kdy jsem myslela, že už snad dál neudělám ani krok, mne velmi ladně předběhl štíhlý a vysoký muž s nákladem na zádech. Ten náklad přečníval více než metr nad jeho hlavou a šlo o zásoby na chatu. Byl to pro mne velmi inspirující impuls k tomu, abych si uvědomila limity, které máme každý jinde, a že je vždycky můžeme posouvat.
Konečně jsme dorazili na vrchol, bylo to nádherné. Byly zde malá plesa s krásně čistou vodou, spoustu turistů, skal a hlavně výhledu. Dokonce jsme viděli také na Lomnický Štít. Vůbec se nám nechtělo pryč z té krásy, nicméně bylo nutné dojít dolů za světla. Takže jsme vyrazili. Cesta dolů byla rychlejší, takže jsme po cestě sihi ještě zastávku u Zamkovského Chaty, kde jsme se občerstvili a udělali fotky u krásných vyřezávazných pařezů.
Od té doby jsem Tatrami naprosto unešená. Ta příroda, její rozmanitost a krása, jsou neskutečné. Ale v Tatrách je něco více. Mají svoje kouzlo a neskutečnou energii, kterou aspoň pro mě vyzařují. Z toho, co jsem tam viděla si myslím, že tam může opravdu každý, takže už plánujeme výlety s naším novým členem rodiny, půlročním Petříčkem a už se tam moc těšíme.
Fotogalerie
Vysoké Tatry ubytování
Na Slovensko asi každý dojede autem, takže není třeba kupovat zájezd u cestovní kanceláře, ale stačí rezervovat ubytování na Booking.com.
