Pojem Česko-saské Švýcarsko je asi celkem známým pojmem. Pokud se však nad tím zamyslíme poněkud hlouběji, musíme uznat, že většinou vlastně známe jen to České Švýcarsko. Hřensko a jeho soutěsky, údolí Srbské Kamenice, Pravčická brána, Mezní louka, Jetřichovice.
Stačí se však v Hřensku přehoupnout přes, dnes už víceméně pomyslnou hranici a podívat se, co mohou nabídnout naši němečtí sousedé. A že toho mají docela dost!
Za perlou Saského Švýcarska
Zatímco Labe líně plyne ve svém korytu líně směrem na Drážďany, my můžeme v Bad Schandau,kde je mimo jiné i pěkný historický výtah, uhnout do strmého kopce, když předtím ještě na chvíli zahlédneme majestátnou pevnost Königstein tyčící se vysoko nad údolím. S překvapením zjistíme, že u cesty stojí i několik lázeňských hotýlků, ale náš cíl je ještě o kus dál.
Po úzkých silničkách vystoupáme o pár set metrů výše, abychom se širokým obloukem dostali k cíli naší cesty – vyhlídce Bastei. Basteibrücke dokonale ladí s okolní krajinou.
Basteibrücke – kamenná krása
Historie tohoto místa s nádherným výhledem na velkou část Saského Švýcarska je dlouhá milióny let, kdy postupným zvětráváním vzniklo zdejší skalní město. Lidé sem však přišli teprve ve století čtrnáctém. Tehdy vznikl hrádek Neurathen, který sice později osiřel, nicméně tak trochu díky jemu, zde vyrostla stavba, kvůli které sem dnes příjíždí tisíce turistů – Basteibrücke. V roce 1826 nejdříve dřevěný a od roku 1851 pískovcový most překlenul Kuní jámu a jako první evropská stavba určená pro turisty, propojil populární vyhlídku se zříceninou hradu.
Sasko – kraj neprávem opomíjený
Dnes tu na díla našich předků i na nejstarší přírodní rezervaci Saského Švýcarska shlíží horský hotel a komplex restaurací zahlcených davy turistů. A tak snad bohužel jen za podzimních plískanic a časných rán si užijete tichou vyhlídku na labské údolí o 190 metrů níže a okolní stolové hory – Lilienstein, Königstein……… Ale za pokus to stojí!