Život na Novém Zélandě 11: Abel Tasmanem po vodě i po souši

Úvod » Nový Zéland » Život na Novém Zélandě 11: Abel Tasmanem po vodě i po souši

Přesně první dubnový den jsme se i s naší dodávkou přesunuly trajektem na jižní ostrov Nového Zélandu, na který jsme se těšily již od samého začátku. Jižní ostrov je oproti severnímu méně osídlený, velkých měst je tu podstatně méně a přírodní krásy jsou tu opravdu na každém rohu.

Obsah článku

Život na Novém Zélandě 11: Abel Tasmanem po vodě i po souši

Naším prvním cílem byl Abel Tasman, nejmenší národní park Nového Zélandu, který se nachází na samém severu jižního ostrova. Park byl pojmenován po objeviteli Abelu Tasmanovi, který v roce 1642 jako první Evropan vstoupil na půdu Nového Zélandu. Díky krásným písečným plážím a průzračnému moři patří tento národní park mezi nejnavštěvovanější oblasti. Je tu možné zdolat jeden z devíti Great Walks (několikadenních tracků po nejkrásnějších místech).

Track Abel Tasman Coastal Track je čtyřdenní túra podél pobřeží. Většina trasy vede buší, s krátkými odbočkami k plážím, nebo vyhlídkám. Jednoznačně doporučuji naplánovat si track na letní měsíce, nejlépe na leden nebo únor, kdy je moře o něco teplejší a užijete si také pořádnou koupačku. My jsme vyrazily v podzimním dubnu, takže nám nezbylo, než se krásnými zátokami pouze kochat. Nejbližším městem je městečko Motueka, které je mimo jiné centrem backpakerů, kteří se sem v sezóně sjíždějí za sběrem jablek a kiwi.

Motueka vás nenadchne ničím zvláštním, ale najdete tu vše, co potřebujete. A pokud míříte právě do národního parku Abel Tasman, v místním infocentru si zajistíte vše potřebné pro absolvování tracku. Je zde možné zjistit aktuální předpověď počasí, nebo doporučený čas, kdy lze jednotlivé části tracku ujít vzhledem k přílivům a odlivům. Především si zde můžete zaplatit Huts (chaty), na kterých budete v průběhu tracku přespávat. Pokud se vám po čtyřech dnech chůze nechce celá trasa absolvovat znovu k výchozímu bodu, je možné si zaplatit vodní taxík, který vás doveze na začátek tracku.

Track je celkem dlouhý jen něco málo přes 40 kilometrů a trasa je opravdu nenáročná, dokonce je většina cest upravena, takže sem mohou zabloudit i méně zdatní turisté. Trochu náročné jsou pouze odbočky k plážím, nebo vyhlídkám, ovšem to jsou jen krátké sestupy (většinou do 20 min tam i zpět). Na trase je několik již výše zmíněných Huts, na které je důležité si udělat rezervaci včas, protože v sezóně jsou většinou dost zaplněné. Na huts nečekejte žádný luxus, najdete zde pokoje společné pro 4-12 osob, palandové dřevěné postele s matracemi, společenskou místnost, kuchyň bez vybavení a suchý záchod. Ovšem na přespání stačí a uprostřed pustiny hotel zkrátka čekat nemůžete.

A co si rozhodně v Abel Tasmanu nenechat ujít? Jednoznačně půjčení kajaků! Je to naprosto skvělý zážitek a možnost, jak si národní park opravdu vychutnat. Můžete si doplout na blízký ostrůvek a pozorovat zde tuleně. Nebo si zajet na osamocené pláže, ke kterým nevede jiná cesta, než po vodě. Půjčit si kajak můžou i naprostí začátečníci, ani my jsme neměly téměř žádné zkušenosti. Zkušený personál vám vše názorně ukáže a dá vám krátké školení i názornou ukázku a věřte, že to opravdu není nic těžkého. Půjčení je opět možné ve zmíněném infocentru, kde vám vše ochotně zařídí.

Třešničkou na dortu celému výletu je návštěva hospůdky na začátku tracku, která patří českému majiteli. Natočí vám tu vychlazenou plzničku a když budete mít štěstí, dokonce vám uvaří některé z českých specialit. My osobně jsme si lepší závěr výletu ani nemohly přát!

Pro zajímavost, celý výlet nás vyšel na 200 NZD na osobu, tedy cca 3300 Kč (půjčení kajaků na den 59 NZD, tři noci v huts celkem 96 NZD a vodní taxík 45 NZD), což je částka, kterou si na Novém Zélandu vyděláte v průměru za dva dny práce.