Život na Novém Zélandě 3: Auckland aneb sušenky Mila

Úvod » Nový Zéland » Život na Novém Zélandě 3: Auckland aneb sušenky Mila

Cestovatelé směřující na Nový Zéland se při prvním zjišťování informací o této zemi dozvídají jednu z nejzákladnějších: zákaz převozu jakéhokoliv nedeklarovaného jídla. V opačném případě jste podrobeni celní kontrole.

Život na Novém Zélandě 3: Auckland aneb sušenky Mila

I přesto, že tuto informaci všichni velmi dobře víme, asi tak 15 minut před přistáním, během vyplňování deklaračního lístku nám Anet sdělila, že je určitá pravděpodobnost, že se v její krosně nacházejí přesně dva kusy sušenek Mila, vložené do boty její mamkou se slovy: „tam se ti nerozdrolí.“ Začaly jsme se obávat toho, co by mohlo nastat, a tak poslední chvilka před přistáním byla velmi vážná. Budou naše zavazadla podrobena kontrole? Způsobí sušenky Mila naši deportaci zpět do České republiky? Situace se stala nepřehlednou.

Humor nás trochu přešel, když jsme vystoupily z letadla a viděly jsme, že kontroly byly opravdu celkem přísné (všude byli psi, dokonce i kameraman, který natáčel, jak probíhá kontrola zavazadel a všechna zavazadla musela být skenována). A tak jsme si nakonec pořádně oddychly, že po nás nikdo nic nechtěl vidět a bez problémů jsme prošly i se sušenkami Mila. Mimochodem asi o týden později byly u Anet v krosně nalezeny další dobroty – bonbóny, káva a spoustu dalších drobností.

Na letišti si nás vyzvedl Čech Kuba, který pobýval na Zélandě již nějakou dobu a přivydělával si odvozem českých cestovatelů z letiště. Cestou jsme ho vyzpovídaly a zjistily co nejvíc užitečných informací do začátku. Nakonec jsme s ním zůstaly v kontaktu a později se s ním dohodly, že od něj odkoupíme jeho dodávku, kterou nám upravil na cestování. V autě nám nechal tři sedačky, tak abychom mohly pohodlně cestovat ve třech a všechny ostatní sedačky z auta vyndal a místo toho nám postavil dřevěnou postel. K autu nám přidal také matraci a pár základních věcí, jako vařič, nádobí, stan a spacáky. Za auto jsme zaplatily 4000 NZD, což bylo při tehdejším kurzu přibližně 67 tis. Kč.

Nákup auta je na Zélandu poměrně snadnou a rychlou záležitostí. Spousta Čechů, kteří právě odjíždějí, prodávají své dodávky vybavené na cestování – říká se jim tzv. campervany. Nabídkami se to jen hemží, ať už v různých diskuzích o Novém Zélandu, na facebooku, nebo na nástěnkách v backpackerech. Ve velkých městech jsou také tzv. car markety, kde prodejci svá auta vystaví a postupně cenu snižují. Češi ovšem mají ceny často nadsazené, takže někdy se vyplácí koupit auto přímo od místních, například na webu www.trademe.co.nz.

S cílem co nejvíce ušetřit jsme se rozhodly využít k ubytování Couchsurfing. Couchsurfing je sociální síť, prostřednictvím které můžete přespat zdarma u lidí na celém světě. Nebo naopak, nabízet ubytování ve vlastním domě. Celá síť funguje tak, že si na stránkách www.couchsurfing.com vytvoříte svůj profil a poté si jen vybíráte mezi dalšími členy, kteří nabízejí svůj „gauč” ve městě, do kterého právě jedete. V současné době má Couchsurfing přes 1,5 milionu členů z 235 zemí světa.

Je ovšem důležité neplést si tuto síť s ubytovnou zdarma, ale brát ji jako možnost poznat spoustu nových přátel z celého světa, poznat nejrůznější místa trochu jinak, protože často vás vaši hostitelé vezmou na prohlídku města, na různé kulturní akce apod. Já osobně mám s couchsurfingem spoustu zkušeností a to více než pozitivních. S některými lidmi jsem v kontaktu dodnes a díky nim jsem se dostala na mnoho míst, na které bych se jako obyčejný turista nepodívala. Například když jsem surfovala v Norsku, moje hostitelka mě vzala na projížďku její plachetnicí po blízkých fjordech. A přestože právě při naší cestě na Nový Zéland jsme měly velkou smůlu a surfování tady nedopadlo příliš pozitivně, rozhodně mě tato zkušenost neodradila od dalšího využívání této sítě.

Už v Čechách jsme si domluvily couchsurfing v Aucklandu u studenta Jamieho, což ale, jak se později ukázalo, nebyla zrovna šťastná volba. Zřejmě jsme v jeho očích nebyly dostatečně „cool”, což znamená, že jsme nesdílely jeho nadšení pro marihuanové dýchánky a podobné radovánky. Nejsme rozhodně žádné puritánky, ale věřte, že to co jsme viděly u Jamieho, bylo opravdu i na nás moc. Příbytek připomínal spíše squat, než cokoliv jiného.

Příjezd do Aucklandu pro nás byl díky tomu tak trochu vystřízlivěním, po tom co jsme se dlouhé měsíce těšily, až budeme konečně na Zélandě. Byly jsme ale po dlouhé cestě unavené, čekalo nás spoustu zařizování, a tak jsme se rozhodly, že to tři dny vydržíme, většinu dne jsme stejně trávily ve městě. Ovšem náš hostitel si nás tam tak dlouho nechat nechtěl a tak nám po dvou dnech napsal e-mail (osobní sdělení by asi po pár desítkách jointů nezvládl), že už nás tam nemůže nechat. Nezbývalo nám nic jiného, než si na sebe vzít všechny naše hromady zavazadel (každá jsme měla přes 30 kg) a vydat se do ulic a přemýšlet, kam složíme hlavu. To nám to pěkně začalo!

Dopravily jsme se do centra města a začaly jsme hledat nějaký backpacker. S krosnou na zádech, batohem na hrudi a notebookem přes rameno jsme se pohybovaly doslova hlemýždím tempem. Vešly jsme hned do prvního backpackeru na který jsme narazily. Na recepci nám sdělili, že mají už jen poslední pokoj, který je bez oken a je „little messy.” „Bereme všechno,” shodly jsme se jednohlasně a jen jsme se děsily, co nás zase čeká.

Když jsme vstoupily do pokoje, tak jsme pochopily co tím „little messy” měl recepční na mysli. V pokoji doslova „žilo“ pět korejských děvčat, které v backpackeru pracovaly jako uklízečky a díky absenci jakéhokoliv úložného prostoru improvizovaly tak, jak vidíte na fotografii. Chvíli jsme jen tak seděly mezi tím nadělením, ale pak jsme se poskládaly na horní postele a ve finále se nám tam dokonce i líbilo. K dispozici jsme měly kuchyň a teplou sprchu, takže nám vlastně nic nescházelo.

V Aucklandu jsme si vyřídily všechno důležité pro náš roční pobyt. Založily jsme si bankovní účet u Kiwibank (Zélanďani velice rádi všechno nazývají podle kiwi, od bank, obchodů či železnic, až po sebe samotné – jsou to prostě „kiwáci”), která podle nás nabízela nejvýhodnější podmínky – žádné zbytečné poplatky a vedení účtu zdarma.

Také jsme si pořídily zélandskou SIM kartu – zvolily jsme společnost 2degrees, jejichž SIM karty si můžete vzít zdarma doslova na každém rohu, stačí se jen poptat v obchodech, nebo na poštách. S Kubou, který nám prodal své auto, jsme vyřídili přepis, což znamenalo vyplnit jeden formulář na poště, podepsat a odevzdat. Papírování a úřadování na Novém Zélandě je až nepochopitelně snadné, rychlé a téměř všechno vyřídíte na jednom místě, většinou právě na poště.

Po vyřízení nutných formalit samozřejmě nemohla chybět prohlídka města. Auckland je největším městem Nového Zélandu a dříve byl také jeho hlavním městem, ovšem vzhledem k jeho poloze (nachází se na úplném severu severního ostrova) byl za hlavní město prohlášen Wellington. V Aucklandu se dá podniknout řada věcí. Zajímavou atrakcí je televizní a vyhlídková věž Sky Tower, odkud je krásně vidět celé město. Milovníci adrenalinu si návštěvu Sky Toweru mohou zpestřit seskokem z jejího vrcholu, nebo procházkou po horní římse kolem celé věže. Krásnou podívanou je také přístav se spoustou nádherných plachetnic, kde pochopíte, proč se Aucklandu přezdívá „Město Plachet”. Zajímavým cílem je také návštěva blízkého ostrova Rangitoto, na kterém se nachází stejnojmenná sopka.

Přestože jsme v Aucklandu nevykročily zrovna pravou nohou, vše potřebné jsme si zařídily a následující týdny nám všechno vynahradily a naplno jsme si užily ten pravý novozélandský „ráj”.

Slovníček pro neangličtináře:

Campervan = dodávka s úpravou pro spaní, vhodné pro cestování a spaní v autě

Car market = trh s auty, kde si za určitý poplatek prodejci mohou vystavit svá auta k prodeji; během dne se ceny většinou výrazně snižují, ovšem je potřeba si dát velký pozor co kupujete a pořádně si auto prohlédnout, tak jako všude, i na Zélandu se najdou podvodníci

Backpacker = nízkonákladový cestovatel s batohem na zádech, nebo také označení levných ubytovacích zařízení, v podstatě jiný název pro hostel

Cool = v pohodě

Little messy = trochu nepořádek