Život na Novém Zélandě 8: Vánoce na Novém Zélandu

Úvod » Nový Zéland » Život na Novém Zélandě 8: Vánoce na Novém Zélandu

Těsně před vánočními svátky jsme se rozhodly prozatím opustit náš přechodný domov na parkovišti U Kruháče a zaplatily jsme si na 14 dní malou chatičku v přívětivém kempu Eco Lodge. Práce na thinningu nám skončila, takže jsme se těšily na dny volna.

Vánoce na Novém Zélandu

Naše chatička byla schovaná mezi vysokými stromy, za kterými nebyla skoro ani vidět, takže jsme si připadaly jako ukryty hluboko v lese (až na to, že jsme slyšely každého, kdo šel do kuchyně nebo na záchod a hned za plotem vedla hlavní silnice s dost hustým provozem). Bylo fajn lehnout si každá do své vlastní postele, na které jsme se mohly roztahovat a převalovat jak jsme chtěly. Žádná zapocená okýnka, žádné nohy u hlavy, ale vlastní postel a peřina. Takže nám nic nechybělo k zahájení příprav na oslavu Vánoc.

Zjistily jsme, že s námi v kempu bydlí dalších přibližně 15 Čechů. Věděly jsme, že je mezi Čechy Zéland velice oblíbenou destinací, přesto nás takový hojný počet docela překvapil. Hotová česká invaze, jak to trefně nazval John, majitel kempu Eco Lodge. Společně jsme si tedy naplánovali oslavu Vánoc v tradičním českém podání. Nechyběl bramborový salát, řízečky a dokonce ani ryba (koupily jsme rejnoka, který nás chutí příliš nenadchl – zlatý český kapřík). Pustily jsme si české vánoční koledy a v českém duchu jsme společně povečeřeli a popili. Točená desítka k dispozici nebyla, takže jsme si museli vystačit s oblíbeným backpackerským krabicákem, nebo slabším pivkem značky Tui.

Následující den, tedy pětadvacátého, slavil Vánoce celý kemp. Majitel John pro své hosty každý rok pořádá obrovskou hostinu, na kterou zástupci všech přítomných států vaří některé ze svých typických pokrmů. Pod hromadou jídla se prohýbaly stoly a bylo možné ochutnat tradiční pokrmy z německé, francouzské, chilské, nebo argentinské kuchyně. Sám John nám připravil hned několik druhů grilovaného masa, ovocnou bowli a různé druhy pití. My Češi jsme se pochlubily bramborovým salátem, řízky (po kterých se jen zaprášilo) a bramboráky.

Obvykle se v den těchto oslav ještě jezdí hromadně na pláž, kde se popíjí a griluje. O tuto akci jsme bohužel přišly, jelikož bylo docela ošklivé počasí. Přesto se tyto netradiční Vánoce nesly ve skvělé atmosféře, se spoustou dobrého jídla a pití. Pokud i vy plánujete cestu do Hastings, myslím si, že ubytování v kempu Eco Lodge je tou pravou volbou. Majitel kempu dokonce svým hostům pomáhá najít práci, nebo vám zlevní cenu za pobyt, výměnou za pár hodin práce v kempu (úklid, třídění odpadu, zahradničení apod.). Více informací na http://www.ecolodge-pakowhai.co.nz/. Zbylé dny jsme relaxovaly, nebo navštěvovaly okolí.

Zajímavým celodenním výletem je například Cape Kidnappers (Mys Únosců), který se nachází přibližně 15 kilometrů od Hastings. Dvacetikilometrová procházka k Mysu vede po pláži mezi strmými útesy na jedné straně a oceánem na straně druhé. Cesta je nenáročná, pouze na samém konci vás čeká krátký výstup na horní plošinu útesu, kde se budete kochat nádherným výhledem na okolí. Před výletem je nutné zjistit si v místním infocentru časy přílivů a odlivů a podle toho si cestu naplánovat, jinak se totiž může stát, že se při zpáteční cestě budete brodit po pás ve vodě. Cape Kidnappers je domovem kolonie terejů australských, které je zde možné pozorovat z bezprostřední blízkosti. Najdete tu přibližně 20 000 jedinců tohoto zajímavého druhu ptáků. Jedná se o největší kolonii terejů na Novém Zélandě. K Mysu se dá dostat také prostřednictvím společnosti Gannet Beach Adventures (info na webových stránkách http://www.gannets.com/ ), ovšem procházka po pláži je tak nádherná, že nechat se odvézt až do cíle považuji za naprostý hřích.