Po snídani v hotelu v Phitsanuloku mlsáme na tržnici smažené kobylky, bource morušového a moučné červy, mně nejvíc chutnali cvrčci, někteří si je i kupují, jsou vhodné k pivu, při cestě zpět vidíme i šváby a sušené žabí kůže, stahují je po useknutí hlavy, naši ochranáři by valili oči !?
Tlustý Buddha vypadá jako Číňan s pupkem, léčí neplodnost, Sukhothai je první hlavní město Thajska, založeno 1.220, zříceniny jsou upravované, kolem hlavního královského chrámu Wat Mahathat je 240 menších pagod s ostatky významných osob, obchodník nabízí za 20 bht vypuštění malého ptáčka z klece, oběd = 6 různých obědů pro 6 osob, u kulatého stolu otáčíme otočnou deskou a ochutnáváme, pivo 0.63 l za 120 bht, Thajsko je největší vývozce rýže společně s Vietnamem a Čínou, trhám klas. Na pokoji v Lampangu honíme komára, piju s průvodcem frťana rýžové vodky – nic moc ! Procházka po tržnici, po návratu druhý frťan s Mr. Peter + druhým řidičem – dříve učitel na severu, nyní poslíček, do hor přivezou i na slonu.
V agrofarmě vidíme malé banány i kvetoucí, papayu, ananas roste na poli, porcují ho mačetou a solí !!, v horku sůl drží vodu, jsou tři sklizně/rok, průvodkyně má zimní kabát, již jsme v horách, ale my stále v kraťasech. Netykavka okamžitě stáhne listy, za hodinu je zase roztáhne, cukrová třtina je jako kukuřice o průměru 4 cm, má bílý vršek. Oběd v Rimkok Resort hotelu v Chiang Rai (nejsevernějším větším městě) je výtečný, u mas je obrázek příslušného zvířete, ochutnávám papayový salát. Po řece Mae Kok v člunu po sedmi jedeme krásnou krajinou (jako České středohoří + Porta Bohemica) kolem věznice, potkáme thajskou variantu hausbótu, na sloní farmě si po dvou nasedneme a domorodci z kmene Akha nás vedou 1 hod. za 650 bht cestou i necestou (když slon zahlédne chutný list, vyrazí za ním, sní 200 kg/den) a v závěru projdeme řekou, za 100 bht mi půjčí krajtu pitona, můj největší had váží 50 kg, odmítám foto v rámečku na slonovi za 100 bht, mezi malými domečky stojí telefonní automat.
Večeříme u řeky Mae Kok krabí polévku, v Číně je prý oblíbená. Busem popojíždíme na noční tržiště, fotím pódium, kupuji 2x hada po 50 (z 55), 2x trika L bílá po 250 (z 318) a 3x žábu po 175 Bht (z 390), to bylo nejzajímavější smlouvání, skončilo smíchem prodavačky a jasným – níž NE, žába vydává zajímavý dřevěný zvuk a dodnes každého zaujme, před hotelem hraje kapela. Sociální zabezpečení v roce 2003 v Thajsku nebylo žádné, neměli podporu v nezaměstnanosti ani důchody, všichni musí makat !, důchod bere jen slon v 60 letech, cena slona = 300 – 500.000 bht, pick-up = 120.000 bht, moped = 20.000 bht.
Odjíždíme již v 7 hod. do Chiang Saen, u Watz sledujeme teakovník – má velké kulaté listy, velmi tvrdé a nejdražší dřevo – vezu z něj žáby. Ve Zlatém trojúhelníku, odkud bylo vyvezeno obrovské množství opia do západní Evropy a USA, jedeme jako pašeráci v mlze po největší řece jihovýchodní Asie Mekong do Laosu bez víza, vítá nás skromné molo, dřevěný můstek a stánky trhovců místo celníků, kupuji 4x hada v lahvi alkoholu po 150 bht, Jarce halenku za 140 (ze 150) a sobě triko za 100 bht, při návratu po Řece devíti draků v 10.30 hod. se mlha rozplývá. V muzeu opia jsou agrotechnické lhůty různých kmenů – pěstitelů, vyměňuji 100 $ za 4.197 bht a vracím dluhy.
KOUPIT ZÁJEZD DO THAJSKA >>
V Mae Sai vyráběji z jadeitu šperky, po obědě jdeme k čínskému chrámu s lešením z bambusu, je svázané lanky a hřebíky, škola s tabulí nemá lavice, kupuji 3x přívěsek po 112 bht (ze 180), jen čtyři zájemci jedou do Barmy (víza 950 bht) podívat se k vojenské juntě na život o 100 let zpět – prašné cesty, mimina s čepicí ve svetru a s holým zadkem.